Břemeno v běžném životě představuje určitou zátěž. V oblasti financí tomu není jinak, protože lze věcné břemeno označit jako věcné právo k cizí věci.

Slouží především k tomu, aby oprávněný měl možnost využít část užité hodnoty cizí věci. Pro daného vlastníka věci to znamená, že něco vykoná, dá nebo se něčeho zdrží.

Občanský zákoník rozděluje věcná břemena na:

• služebnosti
• reálná břemena

Ve formě služebnosti se jedná o pasivitu vlastníka věci. Z toho vyplývá, že na základě služebnosti má věc sloužit i někomu jinému než vlastníkovi. K příkladu – vlastník si nemůže na vlastním pozemku dělat všechno dle libosti a dle svého uvážení (třeba nechat narůst vysoký plot).

Reálné břemeno má za účel závazek vlastníka služebné věci k tomu, aby se ve prospěch jiné osoby aktivně zapojil do výkonu nějaké práce nebo poskytl někomu jiný způsob užitku. Pro tento typ břemen je typickým znakem to, že je možné jich zřídit na omezenou časovou dobu nebo jich rovněž vlastníkem vykoupit.